úterý 3. dubna 2012

Reakce na odpověď předsedy vlády


   V pondělí 2. 4. 2012 jsem na intranetu objevila odpověď předsedy vlády ČR na dopis, který obdržel od předsedkyně Studentské rady Univerzity Pardubice. Do textu jsem se začetla s nadšením, ovšem výsledný dojem již tak nadšený nebyl. Z textu je zřejmá stále stejná taktika. Ta vyzdvihuje vstřícnost a ochotu k jednání, přičemž poukazuje i na stanoviska akademických obcí. Přitom cílem akademické obce bylo a je diskutovat, avšak reakcí na její aktivity bylo a je neustálé opakování termínů, jako je rakouský model, kvalita, modernizace, konkurenceschopnost atd. Ano to všechno akademická obec vnímá a všichni registrujeme, že doba se mění. Akademická obec není pštros s hlavou v písku. To snad jasně vyplývá z velkého zájmu studentů a akademických pracovníků o současné dění. Neustále mám pocit, že na jakékoliv reakce jsou využívány velmi podobně formulované odpovědi, takže to působí „ptejte se, na co chcete, my na co chceme, odpovíme“. Vzhledem k událostem, které se na vysoké školy chystají, se bude jednat o vysoké školství v pozici (ekonomicky) přežívajících dinosaurů. 
   Je otázkou, jakým směrem se bude ubírat společný dialog s nástupem nového představitele ministerstva školství, pokud se ovšem někdo tak odvážný najde. O jednoho hrdinného ministra jsme ochuzeni, tak snad volba nového komunikačního článku, který bude schopen vést správný dialog, bude šťastná. To ukáže pouze čas.

Petra Šulcová, FChT Univerzity Pardubice

Odpověď předsedy vlády ČR Petra Nečase na otevřený dopis SRUPa ze dne 6. února 2012 (ke stažení v PDF zde):

sobota 17. března 2012

AKTUALITA: Asociace děkanů filozofických fakult ČR vyzvala premiéra Petra Nečase k odvolání ministra školství Josefa Dobeše


Vážený pan
RNDr. Petr Nečas
předseda vlády České republiky


Vážený pane premiére, 

vyjadřujeme zásadní obavy nad dalším směřováním českého vysokého školství. Navzdory dlouhodobému upozorňování není Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) schopno garantovat elementární organizační, finanční a společenskou stabilitu veřejných vysokých škol (VVŠ). Z dlouhé řady ohrožujících faktorů vybíráme některé z nejzávažnějších:  

1. Pan ministr Josef Dobeš není schopen připravit kvalitní předlohu nového vysokoškolského zákona, ani zákona o finanční pomoci studentům a nezvládá komunikaci s reprezentací VVŠ na všech úrovních.
2. Aktuální financování VVŠ a výhled na příští léta decimuje terciární vzdělávání a je v přímém rozporu s deklarovanými plány Vaší vlády o vzdělanostní společnosti a o České republice jako konkurenceschopném státu.
3. Čerpání financí z prostředků EU je pro nečinnost MŠMT dlouhodobě ohroženo. Pan ministr Josef Dobeš namísto nápravy činí další kroky, které přibližují naprosté zastavení evropských dotací do sektoru školství.
4. Postup pana ministra v akreditačním procesu je ukázkou neznalosti pravidel a přímou ukázkou politické arogance a zcela potvrzuje obavy, že návrhy nových norem směřují k politické reglementaci a pokusům o ekonomické zneužití VVŠ.  
5. Pan ministr Josef Dobeš se dlouhodobě vyhýbá přímé diskusi s reprezentacemi VVŠ.

Vážený pane premiére, apelujeme na Vás, abyste dodržel slib České konferenci rektorů, že budete přímo moderovat diskusi o vysokých školách a že zajistíte další směřování resortu školství směrem k prosperitě.

Děkani filozofických fakult 16. 3. 2012

Jiří Lach, FF UPOL
Michal Stehlík, FF UK
Josef Krob, FF MU
Aleš Havlíček, FF UJEP
Petr Vorel, FF UPa
Zdeněk Stuchlík, FPF SU
Vladimír Papoušek, FF JČU
Petr Grulich, FF UHK
Pavel Vařeka, FF ZČU
Aleš Zářický, FF OSU


pátek 9. března 2012

REAKCE: Zvůle ministra (dopis doc. Tomáše Petráně děkanovi FF UPa a iniciativním studentům)

Spectabilis pane děkane,

nerad obtěžuji s věcí, která se netýká přímo běhu fakulty, ale nemám kontakt na studenty, kteří pořádali Týden neklidu. Považuji za alarmující, že týden po ukončení zmíněného Týdne ministr školství arogantně zasáhne do akademických svobod tím, že nerespektuje doporučení akreditační komise. Svým postupem v případě svévolného prodloužení akreditace v případě Fakulty právnické ZČU v Plzni prakticky potvrdil, že reformy směřují přesně tím směrem, proti kterému jsme minulou středu veřejně vystoupili před Úřadem vlády. Apeluji na kolegium děkana i na studenty, kteří mne velmi potěšili svou iniciativou v případě Týdne neklidu a se kterými jsem se setkal i v Praze na manifestaci, abychom neustávali v důsledném poukazování na kroky ministra školství, směřující k uvržení vysokých škol do područí politiků, stranických úředníků a businessmanů. Ministr svým dnešním rozhodnutím potvrdil naše oprávněné obavy a ukázal dopad reformy, která směřuje k okleštění akademických svobod, přehlížení veřejného zájmu v oblasti vzdělání, k despektu k vědění a poznání, tedy k naprosté ignoraci rozhodnutí či doporučení vzdělaných odborníků. Ve svém důsledku vede přehlížení těchto signálů k dalšímu rozkladu naší společnosti, jehož dopad si neumíme ani představit.

S přáním hezkého weekendu a prosbou o přeposlání iniciativním studentům

Tomáš Petráň

(9. 3. 2012)

úterý 6. března 2012

Děkovný inzerát

Po týdnu neklidu, který se uskutečnil v poklidu, je třeba poděkovat. Komu? VŠEM! Na prvním místě studentům – jejich invenčnímu přístupu, zvolenému nadhledu a typickému studentskému humoru. To vše zkombinováno skutečně neskutečně. Ocenění hodné minimálně „Českého lva“. DÍKY.
Dále patří poděkování současnému představiteli MŠMT, jehož vskutku osobitý přístup zvýšil informovanost celé akademické obce, a to velmi výrazným způsobem. Dále napomohl pevnému spojení akademické obce, které vyústilo ve skvěle koordinovaný postup (někdo by možná použil označení „zmanipulované kolonie parazitů“), což by bez přítomnosti tak charismatické osobnosti zcela jistě nebylo možné. Kdo se může pochlubit takovým úspěchem? Vzniklé spojení (akademické obce nikoliv s aktivátorem) je pevné, všeobecná informovanost vysoká (v tomto směru se však názory rozcházejí) a zájem veřejnosti ohromný (ať pozitivní či negativní). To je třeba ocenit!
Výsledkem je, že všichni volají po diskuzi – mocné to slovo. Ovšem odpovědí je pouhé konstatování, že diskuze je vedena nevhodným nebo nešťastným způsobem. Máme v tak moderní době plné informačních technologií a komunikačních vymožeností problém? Zamysleme se! Kde je chyba ve spojení? Na straně příjemce? A kdo je skutečný příjemce v této situaci?
Je třeba zveřejnit další inzerát?
Hledá se správný a odpovědný komunikační článek. Značka – spěchá!


Petra Šulcová

REAKCE: Reakce na článek „Příliš revoluce – Marxistická argumentace se vrátila v plné síle“

Přiznám se, že článek o návratu marxistické argumentace, který zmiňuje kolega Pytela, mi unikl. To je neodpustitelné a lituji toho, musím se zamyslet nad svým nečasem, tj. NEsprávně využitým časem. Tímto skromným příspěvkem se pokusím svůj prohřešek napravit.
Po přečtení článku (ze dne 1. 3. 2012, www.idnes.cz, autoři Stanislav Balík a Jiří Hanuš „Příliš revoluce – Marxistická argumentace se vrátila v plné síle“) jsem se skutečně ujistila datem jeho zveřejnění, neboť jsem opravdu měla pocit „deja vu“. Na první pohled pozitivní myšlenka, kdy jsem měla pocit, že mi je cca o 25 let méně, na druhé straně mrazení v zádech (a nejednalo se o průvan). Těch 25 let oželím, do té doby bych se vrátit nechtěla.
Žijeme v demokratické zemi a zveřejnění názorů je možné. S ohledem na rozvoj dialogu obou zúčastněných stran je naopak odlišný názor vítán a respektován, neboť může diskuzi posunout správným směrem, druhé straně umožní uspořádat si myšlenky a argumenty, a použít je relevantním způsobem. To je základ demokratické diskuze.
Zarazilo mne, že autoři uvedeného článku popisují týden neklidu jako radikalizaci akademické obce. Autoři působí na Masarykově univerzitě? Působí jako akademici?  Pokud ano, jak se dívají do očí radikálním studentům a kolegům, které denně potkávají? Kolegům, které označují jako ty, jež samotné studenty povzbuzují k radikálním činům? Ano souhlasím s tvrzením, že svět není černobílý. Snaha o vyvolání diskuze o uvedených návrzích předložených zákonů byla, je a bude. O tom není pochyb. Také ji obě strany, jak akademická obec, tak předkladatelé neustále skloňují ve všech pádech. Ovšem proč ze strany předkladatele těchto návrhů neustále zní obehraná deska, která přeskakuje vždy na jednom místě, a to že diskuze je vedena nevhodným způsobem. Okamžitě mne napadne spojení – tento způsob komunikace je poněkud nešťastný. Proč v týdnu neklidu je naopak představitel MŠMT v klidu? Proč náměstek MŠMT představuje na ČT24 (Interview, 29. 2. 2012) návrh VŠ zákona a informace, které veřejně prezentuje, se neshodují s písemným návrhem uvedeného zákona? Jak je možné, že takové desinformace mohou prezentovat ti, jež tento návrh předkládají? Kdo si uvedený text přečetl, byť jen jednou, pochopí, že to je podivné. Co si má akademická obec myslet? Příliš mnoho otázek? Ano! Právě to mnohé aktivuje. Tedy ty, které my akademici vychováváme k bystřejšímu intelektuálnímu rozlišování a vedeme k poznání. A je vidět, že to děláme dobře! Je skvělé, že studenti i akademici vyjadřují svůj názor k něčemu, co se jich týká. To je snad samozřejmé v demokratické společnosti? Předložené návrhy zákonů vzbuzují řadu emocí, ale především velké množství otázek. To je přirozené. A je moc dobře, že tyto otázky zní veřejně. Nenechme se ukolébat nevědomostí. Pak by se nám mohlo snadno stát, že budeme číst o tom, že žijeme v nejideálnějším světě. Ale co tento pojem vlastně obsahuje?
Akademická obec je velmi dobře informovaná! Neočekává sdělení o nejideálnějších a nejoptimálnějších stavech, které ji čekají.
To už tady bylo.

prof. Ing. Petra Šulcová, Ph.D.
Univerzita Pardubice 

sobota 3. března 2012

AKTUALITA: Tisková konference Studentské komory Rady vysokých škol dne 2. 3. 2012


Milí neinformovaní, informovaní a protestující kolegové,
přidávám odkaz na tiskovou konferenci Studentské komory Rady vysokých škol (pod reportáží Lukáše Dolanského), kde naleznete nejen zhodnocení „Týdne neklidu“, ale také vyjádření k údajnému odmítnutí jednání studentů s MŠMT a informace o skutečném jednání reprezentací vysokých škol s ministrem Josefem Dobešem a premiérem Petrem Nečasem.